Olšany jsou jednou z nejmladších obcí v okrese Vyškov. Na obecní pečeti je uveden jako rok vzniku obce letopočet 1713. Existuje však písemný doklad potvrzující osídlení Olšan v 17. století. V matrice 12802 farnosti Luleč – díl sňatky – je na straně 187 zapsán tento sňatek ze dne 6. 5. 1691:
„Jakub Schubert z Nemojan a Anna dcera Jan Novotný ex pago Olšan“
Olšany byly vystavěny v údolí v lesnaté, kopcovité krajině. Obcí protéká Olšanský potok. Obec dostala své jméno od velkých, urostlých olší, které se nacházely při vzniku ve „Žlebě“ podél potoka. V těchto místech, v okolí knížecího hostince a revíru (myslivny), vybudovalo své příbytky prvních 28 rodin ze Studnic. Ty sem pozval kníže Lichtenštejn, aby zde zpracovávaly dřevo na dřevěné uhlí. Každý osadník dostal i kus lesa na pole, za což byl vázán robotou k panství Pozořice.
Vedle práce v lese bylo od poloviny 19. století dalším zdrojem obživy tkalcovství. Jednalo se o lehčí a výnosnější práci.
V každém domě klapal jeden nebo i více tkalcovských stavů. Tkalcovství v Olšanech zaniklo před první světovou válkou.
V roce 1867 byly ve zmíněném „Žlebě“ otevřeny kamenné lomy. Práce v nich poskytovala značné výdělky. Velký rozmach lámání kamene nastal zejména v letech 1867–1869, protože od roku 1865 se budovala železniční dráha z Brna do Přerova.
V roce 1914 zde bylo 6 kamenolomů, kde pracovalo až 200 dělníků z Olšan a okolních obcí.
Děti chalupníků chodily až do roku 1877 do školy v Habrovanech. V tomto roce byla vystavěna škola v Olšanech. V roce 1891 byla olšanská škola přebudována na dvojtřídku. V roce 1886 byla postavena kaplička sv. Jana Křtitele. Fara byla v Královopolských Váženech. Na tamní hřbitov byli pohřbíváni olšanští občané. Někteří obyvatelé Olšan bydlící v okolí myslivny byli z neznámých důvodů pohřbíváni v Habrovanech. V listopadu 1924 byl dobudován olšanský hřbitov v lese. V roce 1923 vznikla obecní knihovna sloučením spolkových knihoven a měla při založení 390 svazků. Elektrifikace byla provedena v roce 1927. Od září 1928 začal na trati Olšany, Habrovany, Královopolské Vážany a Rousínov jezdit autobus. V roce 1931 bylo zbudováno přírodní koupaliště na pozemku Ferdinanda Myslína, které mělo přes 700 m2. Současně byla ve stráni postavena restaurace „U Koupaliště“. Soukromý provoz trval až do roku 1950. V roce 1960 bylo koupaliště zbouráno.
V roce 1754 bylo v obci 28 chalup. V roce 1791 bylo v obci 39 domů a 253 obyvatel, v roce 1834 bylo v obci 49 domů a 342 obyvatel, v roce 1910 bylo při sčítání v obci 102 domů a 538 obyvatel, v roce 1930 bylo 124 domů a 540 obyvatel.
V roce 1903 byl založen Sokol, v roce 1907 místní odbor Národní jednoty, který vznikl z čtenářského spolku Palacký. Hasičský sbor vznikl v roce 1905, v roce 1921 bylo postaveno hasičské skladiště. Sociálně demokratická strana byla založena v roce 1911, o deset let později byla založena Komunistická strana. V obci vyvíjela činnost také Československá strana lidová. Dle výsledků voleb do poslanecké sněmovny v meziválečném období měla nejvíce příznivců Československá strana národně socialistická, dále komunisté a lidovci.
Na nejvyšším vrcholu v okolí obce – na Červeném vrchu (535 m nad mořem) byla v roce 1876 vystavěna rozhledna – pyramida, která byla v roce 1918 pro vojenské účely opravena. V roce 1926 byla postavena nová pyramida vysoká 36 m, která byla užívána k zeměměřickým účelům. K obnově došlo v roce 1939, kdy byly podobné pyramidy vystavěny i na Blaticku, Kamenné a nad hájenkou na Říčkách.
V místním lomu se v minulosti nacházely a v lomové stěně dodnes můžete vidět malé i větší téměř pravidelné kamenné koule, o jejichž původu se dodnes vedou diskuze.
V první světové válce padlo 7 olšanských občanů na bojišti a 10 jich zemřelo v nemocnicích. Za okupace během II. světové války bylo uvězněno 15 občanů Olšan, z nichž byli 4 umučeni. Obec byla osvobozena dne 27. 4. 1945.
Již roce 1931 došlo k zachycení pramenů vod v lesích nad obcí pro stavbu olšanského vodovodu, ale z nedostatku finančních prostředků se ve stavbě nepokračovalo. Práce započaly až v prosinci 1947 a pokračovaly až do roku 1949, od pramenů byla délka vodovodu 4 km. Na konci 50. let se započalo s budováním kanalizace v „Ulici“, byla dokončena v roce 1962. V roce 1965 bylo započato se stavbou vodní nádrže nad obcí, byla dokončena o tři roky později. V roce 1969 Okresní správa silnic upravila tok Olšanského potoka. V roce 1981 byla zahájena stavba vodovodu, a to přivaděče z Habrovan a stavba vodojemu, aby do obce byla přivedena voda z Opatovické přehrady. V roce 1998 byl původní olšanský vodovod rekonstruován.
Mateřská škola se v obci byla otevřena 1. 9. 1950, kdy bylo zapsáno 29 dětí. V roce 1976 byla zahájena přístavba školy. V roce 1977 zrušena jednotřídka ZŠ. Žáci od 1. do 4. ročníku docházejí do školy v Habrovanech a od 5. do 9. ročníku jezdí do školy do Rousínova. Adaptace MŠ byla dokončena v roce 1978.
JZD bylo v Olšanech založeno v roce 1950. V červnu 1958 bylo započato se stavbou kravína. 1960 bylo JZD v Olšanech přidruženo do Habrovan a v roce 1963 s dalšími obcemi vzniklo společné JZD „Družba“ v Královopolských Vážanech. V roce 1973 byla dostavěna prodejna Jednoty. V roce 1993 byl původní objekt kravína zakoupen firmou Poulain s.r.o. (Bolkem Polívkou) a postupně přestavěn na farmu s ustájením koní, s hotelem a restaurací. V areálu byl také firmou Moravostav přistavěn komplext stájí a jízdárny. Majitel farmy se později změnil, účel využití se rozšířil o nájemní bydlení.
V roce 1995 byly v obci kompletně rekonstruovány rozvody elektrické energie. V letech 1998–1999 proběhla za vydatného přispění místních občanů plynofikace celé obce.
Od roku 1960 jsou dějiny obce svázány s obcí Habrovany, se kterou byly sloučeny. K opětnému osamostatnění obce došlo až v roce 1990.
Katastr Olšan sahá od zastavěných částí obce Habrovany až po rozsáhlé oblasti lesů a luk v oblasti toků Říčky a Malé Říčky. Celková rozloha je 1870 ha. Lesy pokrývají cca 85 % celkového území. K 31. 12. 2023 měly Olšany 653 obyvatel. Z domů je asi třetina dlouhodobě neobydlena a je využívána jako chalupy. Olšany jsou významnou rekreační oblastí. Na katastru Olšan je vystavěno cca 70 chat a to převážně v chatových oblastech „Bolševik“ a „Olšanské Vinohrady“. Obyvatelům a návštěvníkům je k dispozici prodejna smíšeného zboží, restaurace a menší občerstvovací zařízení.
S okolním světem jsou Olšany propojeny autobusovou dopravou. Přes Olšany prochází jedna trasa z místního systému cyklistických stezek, která navazuje na regionální cyklotrasu B (Hradec Králové – Břeclav) procházející Slavkovem a dále na dálkovou cyklotrasu „Jantarová stezka“.
Od roku 2013 se mohou návštěvníci vydat po Studánkové naučné stezce zbudované rámci mikroregionu Rakovec (finančně se podílela jen obec Olšany a město Rousínov). Stezka začíná v Olšanech na návsi a pokračuje okolo studánek přes Kalečník. Poslední (deváté) zastavení je ve Vítovicích u hřiště.
Mezi největší projekty a stavby bezesporu patřila realizace odkanalizování obce (dokončeno 2015) a výstavba nového kulturního domu. Ten byl slavnostně otevřen v lednu 2020.
Obec se dál rozrůstá a rozvíjí. Z větších projektů posledních let můžeme uvést například rekonstrukci zahrady místní MŠ či hasičky, pořízení hasičského dopravního automobilu, vytvoření komunitního prostoru v První skale, přípravu nového územíního plánu a vybudování areálu hřiště Cihelna.
Přehled projektů a větších investičních akcí v Olšanech najdete zde.
Webové stránky pro obce a občany provozuje Obce na webu s.r.o.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies, prohlížením těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas.
